R.U.R. – rozbor díla k maturitě (3)

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Rozbor přidal(a): AK

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Karel Čapek (1887–1945)

Původ a studia

  • český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Karel Čapek bývá považován za předchůdce sci-fi. Byl mladším bratrem malíře a spisovatele Josefa Čapka

Narodil se do rodiny venkovského lékaře, MUDr. Antonína Čapka. Z Malých Svatoňovic se s rodiči brzy přestěhoval do Úpice, kde byl pokřtěn a absolvoval základní školu Na Blahovce (po Karlově smrti přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Gymnázium studoval v Hradci Králové, ze kterého musel přestoupit na gymnázium v Brně. Mezi lety 1910-1911 Karel Čapek se zúčastnil studijního pobytu v Londýně a Paříži. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal doktorát.

 

Počátky literární činnosti

Po ukončení studií krátce působil jako vychovatel a domácí učitel, brzy ale přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících i časopisech: v Národních listech (1917-1921), v týdeníku Nebojsa (1918-1920) a v Lidových novinách (od r. 1921). Z Národních listů odešel po neshodách, kdy protestoval proti vyloučení svého bratra z redakce a také politické směřování listu vnímal jako politicky zaměřené proti Masarykovi.

Karel Čapek od svých 21 let trpěl na Bechtěrevovu nemoc (chronické onemocnění páteřních obratlů), pročež nebyl odveden do rakouské armády, a proto nemusel bojovat v první světové válce, kterou byl i přesto velmi silně ovlivněn.

 

Dílo

Svou tvorbu před první světovou válkou tvořil se svým bratrem Josefem. Odrazilo se zde jeho estetické smýšlení a filosofické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus, dále ho ovlivnila vědeckotechnická revoluce. V mnoha svých dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem. V dílech Karla Čapka se uplatňuje individualistický přístup, a z toho vyplývající uznávání silných jedinců, neuznává jednoznačnou pravdu, ale pouze pravdu z pohledu jednotlivce. Jeho dílo samozřejmě také ovlivnila první světová válka a později nástup fašismu v Itálii a hlavně nacismu v Německu, blížící se druhá světová válka a hrozby proti první Československé republice.

Hlásil se k mladé generaci a k jejím snahám o moderní umění. Své první prozaické práce psal společně s bratrem Josefem. Ve dvacátých letech 20. století se Čapek zaměřuje převážně na dramatickou tvorbu. Tehdy bylo inscenováno šest z jeho osmi her.

 

Konec Čapkova života

Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii. Snažil se zabránit rozdělení národa a usiloval o jeho jednotu. Po abdikaci prezidenta Beneše se však stal jediným viditelným symbolem první republiky a často plnil roli „obětního beránka“. Součástí této kampaně se tak stávaly nejen četné urážlivé anonymní dopisy a telefonáty, ale i vytloukání oken Čapkova domu apod.

Při odklízení škod u domu ve Staré Huti po povodni v prosinci 1938 si Karel Čapek původně přivodil lehkou chřipku. Jeho stav se nejprve zlepšil, ale brzy musel znovu ulehnout. Ke chřipce se přidal zánět ledvin a zápal plic. Zemřel na plicní edém dne 25. prosince 1938, tedy nĕkolik měsíců před okupací Čech a Moravy nacistickým Německem. Je známo, že gestapo plánovalo jeho zatčení. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.

 

Zajímavosti

Byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, a to v letech 1932-1938.

Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen řád T. G. Masaryka.

Čapek byl nadaným fotografem, o čemž svědčí řada snímků počínajících těch v Dášence až po portréty známých osobností, mj. Prezidenta Masaryka a dalších pátečníků. Čapek byl autorem nejprodávanější fotografické publikace první republiky. Dášeňka čili Život štěněte (1933) byla publikována v několika desítkách vydání.

 

R.U.R.

Autor zde varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za 1. světové války). Člověk zkonstruuje robota, velmi atraktivní vynález. Tento umělý člověk má stejné dovednosti jako člověk, ale nemá cit – otázka odlidštění. Čapka údajně napadla tato hlavní myšlenka, když jel v přeplněném dopravním prostředku (natěsnaní lidé na sobě, ale jsou si cizí). Postavy dohromady tvoří příběh, příběh následně demonstruje hlavní autorovu myšlenku. Čapek upozorňuje na to, jak vynález může způsobit katastrofu a také popisuje, kde je pravá hodnota člověka.

Děj:

Předehra

Do továrny Rossumových univerzálních robotů, kde pracuje pouze 6 mužů, přijde Helena Gloryová, dcera prezidenta. Veškerou výrobu totiž obstarávají samotní roboti. Helena chce roboty zrovnoprávnit. Seznamuje se zde s centrálním ředitelem Dominem a jeho kolegy, Dr. Gallem, Dr. Hallemeierem, Ing. Fabrym, konsulem Busmanem a stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Heleně je zprostředkována historie vzniku továrny a výroba robotů. Když s ní Domin zůstane o samotě, rozhodne se jí pořádat o ruku a ona nakonec souhlasí.

 

První dějství

O deset let později Helena hovoří se svou chůvou v salonu o robotech. Lidé zlenivěli, nemuseli totiž už pracovat – jejich původním smyslem bylo vytvořit ráj na zemi, kde by lidé nepracovali, pouze si užívali blahobytu (utopie). Lidé však roboty začali zneužívat k válčení.  Několik robotů se vzbouří, ustanoví Ústřední výbor robotů a vyhlásí válku lidstvu.  Helena umělých lidí lituje, ale chůva k nim chová odpor.  Domin přijde Helenu navštívit a předá jí dary od kolegů, on sám jí daruje bojovou loď Ultimus. Probíhá totiž již zmíněná revolta robotů, o které však Helena moc neví. Za Helenou postupně přijde Alquist a Gall, aby jí vysvětlili situaci, včetně toho, že se přestávají rodit děti. Helena se rozhodne zastavit jednou provždy výrobu robotů, proto v trezoru najde spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal a spisy spálí. V dobré náladě přijde Domin a ostatní kolegové, protože se má dostavit loď s lidmi. Z lodě však vystoupí pouze roboti, z čehož je jasné, že jsou jedinými lidmi na světě. Zůstanou obklíčeni v jejich vlastním domě.

 

Druhé dějství

Helena se dozná k tomu, že to ona spálila veškeré Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení – roboti se totiž neumějí sami vyrábět a požadují návod. Fabry se rozhodne do továrních vrat zapojit elektřinu, aby roboty odradil. Po chvíli však Busman pod vlivem alkoholu vyjde na dvůr s úmyslem lidi uvnitř továrny vykoupit za peníze, je však zabit elektrickým proudem, protože jí Fabry nestihne vypnout. Lidé se rozmístí po celé továrně, nakonec jsou však všichni kromě Alquista zabiti, protože toho znají jako stavitele a doufají, že jim bude schopen pomoci.

 

Třetí Dějství

Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit tajemství života, aby se roboti mohli i nadále vyrábět. Roboti jej přemluví, aby jednoho z nich pitval, aby měl lepší představu o jejich konstrukci. Alquista pitva natolik rozruší, že si jde lehnout a usne. Probudí ho však smích. Je tedy přesvědčen, že se vrátili lidé, byl to však smích dvou robotů. Je tím natolik zaujat, že se rozhodne jednoho z nich pitvat, konkrétně robotku Helenu. Primus jí však chrání a nabízí, že půjde místo ní. Když to Helena zjistí, chrání Prima. Alquist pozná, že jim na sobě záleží, že se vůbec nechovají jako roboti. Když pochopil, že se milují, rozhodl se je poslat pryč, aby započali nový život.

 

Kompozice:

Jedná se o činoherní drama. Předehra a tři dějství.  Poměrně dlouhá předehra uvádí diváka do děje, vše se dozví z rozhovoru mezi Helenou a Dominem, ve kterém je princip robotů vysvětlen. Dialogy – postavy často pronášení filosofické myšlenky, i přesto text působí přirozeně a konverzace plyne velice lehce. Celkový příběh má tragickou povahu, autor píše realisticky a jednoduchými větami, text není složitý na pochopení. Funkční styl je vyprávěcí, často prokládán odbornými pojmy jako biogen, enzym, bilance, katalyzátor, protoplazma, koloidální rosol apod.

 

Myšlenka díla, motiv:

Čapek chtěl varovat před možnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Je ovlivněn svým silným zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (zažil první světovou válku, kde byla technika zneužita k hromadnému ničení a zabíjení). Nejdůležitějším motivem je lidská práce, bez práce totiž člověk přestává být člověkem, neboť práce zušlechťuje duši.

 

Jazyk:

Převážně spisovný, srozumitelný. Nespisovnou češtinou mluví pouze služka Nána, jakožto zástupkyně prostého a nevzdělaného lidu. Hra je psána ve svižných, rychlých dialozích. Poprvé použito slovo robot – neologismus.

Vznik slova robot

Lidé se setkali s názvem robot poprvé v roce 1921 při premiéře hry Karla Čapka R.U.R., která jej zprofanovala a dostala do povědomí široké veřejnosti. Spousta lidí přisuzuje původ slova robot právě autorovi hry R.U.R. Karlu Čapkovi. Ten však ve svém krátkém dopise v článku pro etymologický slovník oxfordské angličtiny uvedl, že to není on, kdo s myšlenkou přišel. Slovo robot vymyslel jeho bratr, malíř a spisovatel Josef Čapek.
Karel Čapek chtěl původně tvory ve své hře pojmenovat „laboři“, vycházel přitom z latinského slova labor, tedy práce. Definice se mu však příliš nelíbila. Zdála se mu umělá a neohrabaná, proto požádal o radu Josefa. Díky tomu dnes najdeme ve slovníku robota právě pod tímto českým názvem.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: