Petr a Lucie – rozbor díla k maturitě (2)

Kniha: Petr a Lucie

Autor: Romain Roland

Rozbor přidal(a): Šár

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Romain Rolland

Něco o díle:

  • Protiválečná novela (obžaloba nesmyslnosti války)
  • Shakespearovský motiv tragické lásky mladých lidí
  • Kompozice budována na kontrastu. Válkou rozvrácený svět morálního úpadku x humanistický ideál čistého milostného citu (hrůza války x láska)
  • Platonická láska x předtucha smrti (život x smrt)
  • Úvahové pasáže, rétorické prvky, lyrické prvky
  • Dějiště – válečná Paříž, od ledna do března 1918
  • Tragický závěr – společná smrt pod troskami chrámu při náletu

 

O autorovi:

Romain Rolland (1866 – 1944)

  • Francouzský dramatik, prozaik a publicista
  • Držitel Nobelovy ceny za literaturu
  • Pocházel z vážené notářské rodiny
  • Získal rozsáhlé humanistické vzdělání
  • Zajímal se i o dějiny divadla a umění
  • Přednášel dějiny hudby na Sorbonně
  • Představite důsledného pacifismu a humanismu
  • Své humanistické myšlení veřejně projevoval ve vztahu k významným historickým událostem
  • Bojoval proti fašismu
  • V roce 1938 – se snažil zabránit rozbití ČSR – protestoval proti Mnichovu

Napsal životopisy: Život Beethovenův, Život Michelangelův, Život Tolstého

 

Další díla:

  • Napsal životopisy: Život Beethovenův, Život Michelangelův, Život Tolstého
  • Jan Kryštof, Dobrý člověk ještě žije, Okouzlená duše

 

Děj:

– celý děj knihy se odehrává od středy 30. ledna do Vělikého pátku 29. března 1918, v Paříži, za 1. světové války

– Petra za 6 měsíců čeká vojna

– Petr popové uviděl Lucii v metru, kde se ze strachu chytli za ruku, protože právě nedaleko od nich dopadali střely

– Petrovo otec byl soudce

– jeho bratr Filip byl o šest let starší, ten však už dávno na vojnu odešel

– Petrova matka byla křesťanka

– jeho otec vždy dělal to, co se slušelo pro stát

– rodiče by se za Petra styděli, kdyby Petr říkal to ,co si doopravdy myslí

– měl spousty otázek, bál se je ale vyslovit

– Filip od té doby, co odešel dobrovolně na vojnu, se velice změnil

– ztratil své iluze a snažil se je vymanit i z Petra

– Petr svého bratra miloval, a proto velmi trpěl, když se Filip vracel na návštěvy domů s novým charakterem

– mladí lidé nikomu nevěřili

– svěřovat se totiž někomu se svými myšlenkami se tehdy nevyplácelo

– a proto se hoši z opatrnosti nesvěřovali ani jeden druhému

– Petr k sobě nemohl najít k vůli válce důvěrného přítele

– podruhé Petr Lucii spatřil v institutu s knihami-> držela skycák

– oba se začervenali při pohledu na toho druhého, Lucie však hned odešla

– Lucie je chudá dívka, která si vydělává tím, že kreslí skyci známých obrazů

– bydlela pouze s matkou, která pracovala v továrně na výrobu zbraní

– Petr se přes to nemohl přenést, že L. matka v podstatě pomáhá při zabíjení ve válce

– Lucce to však stejně jako její matce bylo jedno, brala to jako práci, ne jako nápomoc vojákum…jinak by se neuživily

– Petr se s Lucií krapet více sblížil a začal s ní ¨chodit na pochůzky do obchodů, kde si objednávali kupci její obrazy

– Lucie mu toho zatím o sobě příliš nepoví

– ne vždy jsou její pochůzky úspěšné, často se vracela s prázdnými rukami

– proto se však Petr rozhodl, že by chtěl od L. namalovat autoportrét, aby si nějaké peníze vydělala

– P. tedy má dorazit ve středu kolem 14. hodiny odpolední k L. domů, kde ho nakreslí

– u ní doma si povídali a přemýšleli při jejím kreslení o krátkosti života a krutosti války

– zde Petr poznal, jaký je L. charakter: – byla vždy bezstarostná, usměvavá dívka, která nerada snila, žila realitou, brala život takový, jaký je, smířena s válkou, stále optimistka

– a zde i Lucie poznala lépe P. charakter: – byl to mladík vroucně milující, horlivý, snivý, pochmurný, vášnivý, viděl spíše katastrofická scénář války

– P. s L. měli tedy opravdu málo společného, ovšem, pojilo je jedno, ani jeden nechtěl vidět budoucnost

– poté, co se Filip opět stavil doma na návštěvu, už ho P. neobdivoval jako dřív

– byl myšlenkami jinde

– Filip mu byl tedy lhostejný a povýšeného bratra to štvalo, a tak se snažil P. rozmluvit, ovšem ale marně

– F. následně potkal P. a L. jak se prochází a drží za ruce

– v tu chvíli si i on vzpomněl na svůj tehdejší život a ze srdce jim to v duchu přál

– opět se z něj stal ten starý F, kterého si P. pamatovával, a kterému P mohl opět věřit

– jejich přátelství tím bylo znovu obnoveno

– ve chvíli, kdy byl vyhlášen poplach nad Paříží před nálety, se P. L. zeptal, kdy bude jejím(kdy se vezmou)

– L. odpověděla, že o Velikonocích

– krátce před Velikonocemi se sešlo pět starých přátel, stejného věku (včetně Petra), aby debatovali o válce

– jeho přátelé ovšem na něm poznali, že je zamilovaný

– asi týden před Velikonocemi si P. vyšel s L. do kostela

– těsně před tím, než do něj vešli, Lucie zahlédla malou, rusovlasou holčičku

– v kostele se usadili a mlčky na sebe hleděli

– v duchu se jeden druhému oddali

– v tu chvíli za oknem znova zahlédla tu rusovlasou holčičku, která na ně zběsile mávala

– tehdy L. došlo, že nemává, ale že je chtěla chránit a varovat před katastrofou

– vzhlédla na místo, kam holčička ukazovala, na zeď kostela

– v ten okamžik se zeď sesula dolů na P. a L.

– oba společně zemřeli pod sutinami pilíře

 

 

  1. část

Zasazení do výňatku díla:

  • literární forma: kapitola
  • úvod, střed, závěr románu

 

Téma a motiv:

  • téma: milostný život za 1.světové války, kontrast války a citu
  • hlavní myšlenka: zoufalý protest proti válce, proti zbytečným ztrátám životů nevinných lidí, odsouzení, nesmyslnost války, ničí lidské životy
  • motiv: láska, cit, válka, chudoba, strach

 

Časoprostor:

  • čas: Ledna 1918 – 29. Března 1918
  • prostor: válečná Paříž

 

Kompoziční výstavba:

kompozice: chronologický postup – děj plyne za sebou, jednotlivé události příběhu jsou uváděny od

nejstarších po nejmladší

  • úryvek se bude  skládat buď z: díly – kapitoly – odstavce

Literární druh: próza, epika – dílo, které má děj; popisuje skutečnost

Literární žánr:  novela (protiválečná)

 

  1. část

Vypravěč/ lyrický subjekt:

  • vypravěč:
  • forma: er – forma, psánou prozaickou formou

druh vypravěče: vševědoucí vypravěč – vystupuje v er-formě, rozebírá a sleduje jednání všech postav, stojí „nad“ příběhem

 

Postavy:

  • hlavní p.: Petr a Lucie
  • vedlejší p.: Filip, Jakub Sée, Antonín Naudé, Bernard Saisset a Claude Puget (přátelé Petra)
  • epizodické p.:
  • fiktivní.:

 

  • kladné p.: Petr a Lucie
  • neutrální p.: Filip, Jakub Sée, Antonín Naudé, Bernard Saisset a Claude Puget
  • záporné p.:

 

  • charakteristika postav

 

*Petr Aubier

– mladík vroucně milující, horlivý, snivý, pochmurný, vášnivý, viděl spíše katastrofická scénář války

-18-ti letý student z lepší rodiny, syn váženého pařížského soudce

– zastává protiválečný postoj, nechápe smysl války

– vkládá všechny naděje do vztahu s Lucií, má sklon idealizovat svět

– vliv nábožensky založené matky

*Lucie

– bezstarostná, usměvavá dívka, která nerada snila, žila realitou, brala život takový, jaký je, smířena s válkou, stále optimistka

– žije jenom s matkou, která pracuje v továrně na výbušniny

– nedostupná malířka, citlivá, něžná, prostá dívka

– má trochu jiný pohled na svět, od malička se musela živit sama

– jejím smyslem života je láska

Vyprávěcí způsoby: přímá řeč/ polopřímá řeč/ nevlastní přímá řeč/ nepřímá reč

Typy promluv: monolog/dialog/ pásmo vypravěče

 

  1. část

Jazykové prostředky a jejich funkce výňatku: (drama a próza)

  • slova spisovná: spisovný jazyk
  • častá přímá řeč (Lucie s Petrem vedou hodně dialogů)
  • řečnické otázky: „Zítřek? Zítřek je mrtev.“
  • autor využívá líčení a úvah (vyjádření lásky, popis pocitů, když je člověk zamilován, myšlenky lásky a smrti)
  • časté citoslovce
  • slova nespisovná:
  • + proč je autor použil
  • navození atmosféry historické epochy, , navození básnické atmosféry

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:

  • Tropy:
  • metafora – nepřímé pojmenování na základě vnější podobnosti (hlad – nejlepší kuchař)
  • Figury: (poezie)
  • epizeuxis = opakování téhož slova krátce za sebou

 

Kontext autorovy tvorby:

novela z roku 1920, vyšla po skončení první světové války

Literární/obecně kulturní kontext:

  • století/půlstoletí: pol. 20 . stol., období mezi dvěma světovými válkami
  • umělecký sloh: polovina 20 st., realismus
  • literární proud
  • základní rysy daného směru:
  • přesný, objektivní obraz skutečnosti
  • orientace na široky okruh čtenářů
  • vznikají romány zachycující vývoj hlavní postavy
  • ubývá dějovosti – destrukce děje, metoda proudu vědomí
  • prolínání časových a významových rovin
  • jde o konfrontaci vnitřního světa autora s okolím
  • expresionistické a existencialistické prvky, prvky absurdity
  • využívání tzv. podtextu – předpokládá spolupráci čtenáře – domýšlení, hodnocení
  • nejčastější téma – obraz první světové války, válečné prožitky

 

  • další zástupci daného směru:

*Henri arbusse

*Antoine de Saint-Exupéry

*Marcel Paust

*Erick Maria Remarque

*Heinrich Mann

*Thomas Mann

*Lion Feuchwanger






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: