Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – rozbor díla (2)

Kniha: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Autor: Arnošt Lustig

Rozbor přidal(a): Michaela

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

1)  kontext

a) společenský

  • druhá vlna válečné prózy
  • prozaici na přelomu 50. a 60. let obrátili pozornost k psychologické analýze člověka
  • tématika 2. sv. v. v české próze
  • nejvíce se soustředí na úděl židů, střet člověka se zlem
  • období po potlačení pražského jara (1968)
  • charta 77
  • normalizace (oficiální, samizdatová a exilová)

 

b) literární

  • světová literatura 2. pol. 20. st.
  • vlna válečné prózy
  • zákaz publikování mnohých autorů (A. Lustig, V. Havel, J. Zahradníček, L.Vaculík…)
  • další vlny emigrace
  • rozdělení literatury na oficiální, samizdatová a exilová

 

Současníci:

  • Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol
  • Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma

 

2)  autor

a) osoba

Arnošt Lustig (21. 12. 1926 Praha – 26. 2. 2011 Praha)

  • prozaik, publicista, autor rozhlasových her
  • narodil se v rodině židovského maloobchodníka
  • byl redaktorem Čs. rozhlasu, vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, pracoval jako scénárista Čs. filmu
  • prošel koncentračními tábory v Osvětimi, Terezíně a Buchenwaldu
  • podařilo se mu uprchnout z tzv. pochodu smrti, poté se skrýval až do osvobození
  • v roce 1968 odešel z Československa, žil v Jugoslávii, později se usadil v USA
  • v roce 2008 dostal cenu Franze Kafky za literaturu
  • 2011 v Praze umírá na rakovinu

 

b) díla

  • Noc naděje
  • Démanty noci
  • Dita Saxová
  • Noc a den
  • Transport z ráje

 

  • Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Lustigovými hrdiny jsou většinou ženy, zpočátku většinou pasivní, ale když dojde ke krizové situaci, jsou schopni se vzchopit k aktivnímu činu.

Lustig ukázal, proč většina k smrti odsouzených vězňů se nevzchopila k odporu – doufali v náhodu, ve výjimku, ve štěstí -> proto zemřeli

 

3)  vlastní rozbor

téma

Reálné osudy bohatých židů a krásné Kateřiny Horovitzové.

Špatné zacházení s Židy a manipulace s nimi.

Bezohledná hra nacisty s židy v koncentračních táborech

 

Hl. myšlenka: Ukázat nelidskost nacismu, která gradovala ve vyhlazovacích táborech

Manipulace Židů

 

Hl. téma: cynická hra nacistické moci s lidmi, zoufalý čin židovské dívky k zachování vlastní důstojnosti

Celkové téma: Bezohledná a cynická hra nacistů s lidskou nadějí a touhou po životě

Obsah: reakce na válku

Námět: Skutečná událost z roku 1943, při které Němci zajali skupinu italských obchodníků židovského původu.

 

Charakteristika prostředí

skutečné

přírodní: Děj se odehrává v krátkém časovém úseku během několika dnů v uzavřeném vlaku, částečně v koncentračním táboře v Osvětimi během válečného roku 1943.

Hamburk (Německo), Švýcarsko, Osvětim, Sicílie

společenské: nacisté, bohatí podnikatelé, tanečnice, Židé

 

Charakteristika postav

Hl. postava: Kateřina Horovitzová –  polská Židovka, 19 – letá krásná tanečnice, sebevědomá, tichá, statečná, na cestě za vykoupením je donucena vzít si Hermana Cohena, aby mohla být propuštěna spolu s ostatními ,,spolucestujícími‘‘, věří v dobro, ale konec její cesty jí přesvědčí o opaku, jako jediná je v závěru schopná vzdorovat svému pokoření

tanečnice, pěkná, židovská děvka, útlá v ramenoou, vlasy jako nejčernější uhel, vzor Josefina Bakerová

v novele nedostává sice největšího prostoru, ale její postava má výraznou symbolickou funkci – zastupuje ,,ženský princip‘‘ a spojuje ho s příslušnými mýty, zejména biblickými

 

Herman Cohen – Žid, mluvčí obchodníků, vykoupí Kateřinu s cílem ji osvobodit, rozumný, statečný, je nucen poslouchat rozkazy Němců a následně se jim zcela oddat. Před válkou emigroval do Ameriky, když se s přáteli vracel do okupované Itálie, byl zajat německými vojáky, americko- polský, šedé oči

 

Bedřich Brenske – velitel/důstojník tajného fašistického oddělení, cílevědomý, krutý, velký manipulátor s lidmi, používá dvojsmysly a svou roli si užívá, baví ho pohrávat si s Židy, je si vědom svého postavení, naslibuje Židům, že mohou osvobodit rodinu, přitom jim lže

demagog (= využívá zkreslených zjednodušených argumentů působících zejména na city a sloužících k ovlivňování jednotlivců a skupin, manipulátor)

má jediný úkol – vymámit od svých svěřenců veškeré finanční prostředky a následně je poslat do plynu

 

Vedlejší postavy:

rabín Dajem z Lodže – zpívá mrtvým ženským vlasům, stále se modlí pro Kateřinu Horovitzovou, má ji rád a chtěl by ji pomoc, při obřadu ji naznačuje, že její rodina je mrtvá, tím, že zpívá o mrtvých, hračka pana Brenského,

 

krejčí – dělá oblečení pro Hermana Cohena a Kateřinu Horovitzovou, snaží se ji pomoc a nechá ji napsat vzkaz pro rodinu na dno kufru, ze to je však tret přiřazen do komanda Bedřichem Brenskem ; vychrtlí, modřina na čele, přísný, zvědavý, „mistr nitko“ tak mu říkal dozorčí četař

 

  • Obě postavy jsou dosazené A. Lustigem za účelem toho, aby čtenáři pomohli s pochopením děje a předvídáním následujících událostí. Dvojice vězňů koncentračního tábora, objevují se jen ve zlomových okamžicích.

 

Rappaport Lieben – z Chicaga, majitel akcií tamějších jatek, vlastnil velký kabaretní dům Gondola, už dopředu věděl, že to co jim napovídal Brenske, je lež, na všechno se ozval a měl připomínky a doplatil na to (byl zastřelen) , majitel akcií, vlastník kabaretního domu „ Gon- dola“, vlastník jatka

 

rodina Kateřin: matka, otec, děd, 6 sester (nejmladší sestra Lea)

četař Emerich Vogeltanz  – doprovod krejčího, nanejvíš 21 let

paní Mandlbaumová – kateřina se po ní snažila poslat vzkaz rodině

pan Oskar Lówenstein- chtěl aby se starali jen o sebe ne o kateřinu

Mladík – poučoval Kateřiny otce a dědu o elektrickém pohodu

Pan Schnurdreher, pan Taubenstock, pan Vaksman, Pan Klarfeld, pan Rauchenberg, poručík Horst Schillinger, Pan Štěpán Gerstl

 

Děj

Lustigova novela je inspirována skutečnými událostmi: roku 1943 zajali Němci na Sicílii skupinu židovských podnikatelů a pod záminkou, že je vymění za své zajaté důstojníky, od nich získali veškerý jejich majetek a jako nepotřebné je pak zabili. U postavy Kateřiny Horovitzové, která při cestě do plynové komory zabije německého důstojníka, se Lustig inspiroval osudem skutečné dívky, polské herečky, která vytrhla německému důstojníkovi zbraň a zastřelila ho, čímž sice unikla smrtícímu plynu, ale byla zastřelena. Lustig obě na sobě nezávislé události zakomponoval do svého díla.

Novela líčí tragický osud skupiny židovských boháčů (19 mužů), kteří se zachránili před německým nacismem útěkem do USA, ale posléze (roku 1943) se vrátili do Itálie a padli do rukou nacistů. Následně byli převezeni do zajateckého tábora. Tam se jich ujímá důstojník SS, Němec Bedřich Brenske, jehož úkolem je vymámit od Židů peníze, které mají uložené na švýcarských kontech. Bedřich Brenske jim tedy přislíbí deportaci do USA, tedy záchranu života.

Mluvčím celé skupiny se stane obchodník Herman Cohen, jenž se slituje nad mladou, krásnou polskou Židovkou Kateřinou Horovitzovou, která je s rodinou (rodiče, dědeček a šest Kateřininých sester) transportována do koncentračního tábora v Terezíně. Kateřina se tedy díky Cohenovi připojí k obchodníkům a má být spolu s nimi deportována do Ameriky. Krejčí, jeden z vězňů, jim ušije šaty na cestu. Cohen zaplatí výbavu i pro Kateřinu. Krejčí přesně ví, co se se všemi stane.

Brenske skupině sděluje, že budou vyměněni za zajaté německé důstojníky, všichni nastupují do vlaku a jedou směrem na Hamburk, kde na ně má čekat loď. Cestou z nich Brenske pod nejrůznějšími záminkami vyloudí mnoho peněz. Někteří začínají tušit, že se svobody nedočkají a že jde o podvod.

Kateřina nemá americký cestovní pas, ale získá ho tím, že se provdá za Cohena.

Brenske z nich postupně vymámil veškeré jejich peníze. Po návratu do tábora se kvůli údajné hygieně všichni Židé musí svléknout a jít do očistné místnosti. Tam už téměř všichni tuší, že nastal jejich konec. Vědí, že ve skutečnosti jsou v plynové komoře. Všech 19 mužů se svlékne. Kateřině je přikázáno, aby se před ostatními také obnažila, německý hlídač chce, aby tančila, ona se téměř nahá jako jediná vzmůže k odporu, přezkou z oblečení jej udeří přes hlavu, hbitě sebere jeho pistoli a dva vojáky postřelí. Opodál stojí židovští vězni, kteří vždy po zplynování odklízejí těla. Aby si přilepšili, zavřou skupinu za pevné dveře. Plyn je puštěn do místnosti, postupně někteří ztrácejí vědomí, jiní plivou krev. Brenske se vrací a vzniklou situaci vyřeší tím, že přikáže komandu zastřelit Kateřinu (jediný výstřel do jejích hladkých prsou) i ostatní obchodníky.

Těla jsou obvyklým způsobem spálena, jen Kateřinino je vystaveno. Rabín ji ostříhá, hladí ji něžně po vlasech a stále zpívá modlitby (Brenske jej ušetřil před zplynováním, líbilo se mu, že mrtvým zpívá před spálením).

 

Vysvětlení názvu díla: rabín zpívá mrtvým židovské modlitby, Kateřině něžně říká ty má statečná, ty má kurážná,…

 

4) stránka formální

žánr a útvar

literární druh: epika

literární žánr: psychologická novela podle skutečné události 1943

literární forma: próza

slohový postup: vyprávěcí a popisný

typ vypravěče: er forma (jazyk vypravěče je věcný a dramaticky nepřepjatý, jen ve vyhrocených situacích se uchyluje k emotivně laděným výrazům)

 

Kniha obsahuje mnoho historických faktů což jen umožňuje její kvalitu a spolehlivost.

 

Vnitřní výstavba děje

  1. Úvod – seznámení se skupinkou Židů, Cohenem a Brenskem, záchrana Kateřiny
  2. Zápletka – odjezd z tábora na loď
  3. Vyvrcholení konfliktu – návrat do tábora kvůli svatbě, oddání Cohena s Kateřinou
  4. Zvrat – po příjezdu do Hamburku další změna plánu
  5. Závěr – smrt v plynové komoře

 

Formální rozdělení

Členění textu – 3 kapitoly, uspořádání témat v čase je z hlediska prostoru chronologické (rok 1943), ke gradaci přispívá stále silnější vnímání hrůznosti lágru.

Děj má podobu spirály – počíná a končí v Osvětimi. Do ní se vlak se zajatci 3x vrací a každá taková návštěva podlamuje více a více jejich důvěru ve sliby Brenského.

 

Jazykové postupy

  • dlouhé věty většinou poklidně plynoucí, ve kterých se mísí česká a německá slova
  • slova z židovského jazyka (rabín)
  • odborné termíny
  • přísloví (Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá., Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.)
  • spisovná čeština
  • Autor výstižně diferencuje povahové rozdíly postav i pomocí jejich promluv. Např. Brenske mluví jazykem uhlazeným, zdvořilým, diplomatickým, jaký nejlépe slouží jeho cílům. Často si libuje v dvojsmyslech: „Očekáváme, že splníte vše, za co jsme si zaplatili.“ „Ovšem, stane se všechno, jak jsme řekli. Konečné řešení už je na dosah ruky. Sami se přesvědčíte. Vaše starosti shoří jako seno.“ – zajatci věří, že propuštění se blíží. Nevědí, že brzy půjdou do plynu a poté budou jejich těla spálena
  • věty jsou delší, většinou plynou poklidně, jsou využity i věty tázací a úsečné rozkazy
  • v závorkách se vyskytují poznámky, dodatky k situaci, aby si čtenář mohl souvislosti lépe zařadit nebo prohlédnout, jinak vypravěč do děje nezasahuje, popisuje události realisticky
  • hanlivá slova, která používá Emerich Vogeltanz
  • barvitý, místy až apokalyptická líčení
  • střídá precizní popis barvitě je zde líčeno např. prostředí a jeho dopad na psychiku postav
  • Lustig využívá zde nového útvaru – závorek, které byly do té doby v beletrii spíše vzácné

 

Další prostředky uměleckého stylu

Stylistické zabarvení slov: zabarvená (apel, diplomatický zástupce, houf)

Citové zabarvení slov: zabarvená (holobrádek, knoflíček)

Dobové zabarvení slov: zabarvéná (vyčpěl)

Básnické prostředky: přirovnání – černé jako uhel, vychrtlý jako svůj vlastní stín

metafora – zbavoval jejich vosková těla všeho

personifikace – život lze koupit a smrt uplatit

 

6) působení díla: a přijetí díla

Dílo se dočkalo jak divadelní, tak filmové adaptace (scénář A. Lustig).

 

Filmovou adaptací natočil Antonín Moskalyk v roce 1965.

ocenění: Mezinárodní televizní festival Prix Italia 1965 – Cenu mezinárodní kritiky

Mezinárodní televizní festival v Monte Carlu 1966 – hlavní cena Zlatá nymfa

 

Divadelní adaptace: Herci sehráli představení přímo na kolejích v Ústí nad Labem v rámci XIII. ročníku festivalu 9bran 2012. Jevištěm se jim symbolicky stal vůz na dobytek připomínající tak transporty do koncentračních táborů.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: