Malý princ – rozbor díla k maturitě (5)

Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Rozbor přidal(a): Cernos

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Obecná charakteristika textu

  • Literární druh: epika – literární druh, v němž je skutečnost ztvárněna vypravováním příběhu. Obvykle mívá dvě složky: řeč autorskou (vypravěče ) a promluvy jednotlivých postav. Nejběžnější epickou výrazovou formou je dnes próza, ale nejstarší dochovaná epická díla jsou vesměs veršovaná. Podle rozsahu a povahy informací ji většinou dělíme na velkou (pr. epos, román, kronika, legenda), střední (př. povídka, novela, pohádka, povést) a drobnou (pr. bajka, anekdota).
  • Literární žánr: filozofická pohádka (smyšlené vyprávění s poutavým dějem, ktere využívá motivů zázračných činů), filozoficko-pohádková alegorie
  • Směr a doba: francouzská meziválečná literatura, l.pol. 20. století
  • Kniha vyšla v roce 1943
  • Dílo je věnováno Léonu Werthovi, když byl ještě dítě

 

Hlavní myšlenka díla

Správně vidíme jen srdcem, co je důležité je očím neviditelné.

. Je zde ukázáno, jak dospělí lidé ztrácejí představivost a pochopení pro malichernosti.

. Zamyšlení nad pravými hodnotami lidského života – otázka smyslu života, smrti, hodnota přátelství,      láska…

. v postavě Malého prince je láska, upřímnost, lidskost a opravdovost

  • Autor představuje mnoho typů lidských povah a prostřednictvím Malého prince ukazuj nespokojenost s tehdejší společností.

 

TÉMATICKÁ VÝSTVBA

TÉMA:Příběh vypráví o pilotovi, který havaroval s letadlem a na poušti se setkává s postavou Malého prince, který přiletěl ze své planetky.

  • Doba: není určena, patrně začátek 20. století
  • Prostředí: Sahara, planeta Malého prince – B 612, různé další planety včetně Země

 

  • Děj: Kniha začíná porovnáním představivosti dětí a dospělých, vypravěčem (obrázek slona hroznýšovi), který následně vypráví svůj příběh. Pilot (vypravěč, autor) se s letadlem zrrt na Saharu. Má vodu sotva na týden a snaží se proto letadlo rychle opravit.Setkává se zde ale se zvláštním človíčkem – Malým princem. Malý princ po něm žádá aby mu nakreslil beranka. Postupem času se pilotovi svěřuje s historkami o jeho planetě B612, která je malinká, jsou zde pouze tři sopky které je nutno vymetat, seminka baobabů, které se musí vyplít, a jedna pyšná růže. Malý princ má růži moc rád, i přesto že chtěla přehnanou péči, a myslela si že je jediná svého   druhu.Dále    vypráví také   o svém putování vesmírem – o pyšném králi,o domýšlivci, o pijanovi, který pil proto aby zapomněl, že se stydí že pije, o stále počítal hvězdy, o lampářovi, který ráno rozsvítil a večer zhasnul lampu, o zeměpiscovi,který vše zapisoval. Sedmá planeta na kterou se Mály princ dostal byla Země. Seznámil se zde na poušti nejprve s hadem, který mu řekl, že jediným dotykem ho muže vrátit odkud přisel. Poté potkal květinu, poznal ozvěnu a narazil na zahradu plnou růží.Které byly stejné jako jeho květina. Byl smutný, protože si myslel, že ta jeho je něco výjimečného. Nakonec ale potkal lišku, kterou si ochočil. Naučila ho význam přátelství a jedinečnosti. Malý princ díky ní pochopil že přesto že jeho květina není jediná na světě, pro nej vždy bude jediná a ta nejdůležitějsí. Dále potkal i výhybkáře a obchodníka s pilulkami… Osmý den pilot a Malý princ hledají vodu, až nachází studnu a pilot opravuje své letadlo. Malý princ se vypraví, do pouště, aby si promluvil s hadem. Když to pilot zjistí, je velice smutný ale nemůže s tím nic dělat,protože nechce Malému princi bránit v cestě na jeho domovskou planetu. Následující noc se Malý princ nechá uštknout a odejde. Ráno pilot už jeho tělo nenachází a tak mu zbývají pouze vzpomínky na prince. (Ty se v noci budeš dívat na oblohu proto, že ja budu na jedné z planet.A protože se budu na jedné z nich smát, tobě bude připadat, že se všechny hvězdy smějí. Tvoje hvězdy se budou umět smát!) 

Kompoziční výstavba

  • Dílo je rozčleněno na věnování a 27 kapitol
  • Celá kniha je doprovázena ilustracemi samotného autora
  • vypravěč: lch forma (pilot), er forma (putování, Malého prince)
  • čas: na začátku a na konci je kniha psána chronologicky, při cestování po planetkách retrospektivně (Malý princ vzpomíná)
  • motivace:
  • Zakončení: Autor vypráví o tom, že pouštní krajina je pro něj nejkrásnější a nejsmutnější na světě, protože se zde setkal s Malým princem. Také prosí, aby mu kdokoli kdo se s Malým princem setká, dal honem vědět, že se vrátil.

 

Jazyková výstavba

  • Je zde použit spisovný jazyk.
  • Vyskytuje se zde přímá řeč, častý dialog, i monolog.
  • Alegorie, filozofická zamyšlení.
  • Jsou ukázány rozdíly ve vnímání dítěte a dospělého.
  • Autor využívá metafory i obrazná vyjádření.
    • Personifikace – květina zakašlala, růže byly zaražené
    • přirovnání – byla srdci tak mila jako nějaký dárek, klesl pomalu jako padá strom..
    • metafora – bude to jako stará opuštěná skořápka, tvoje hvězdy se budou smát..
    • hyperbola – osvětlený rychlík, dunící jako hrom, třásl domkem výhybkáře…
    • epiteton – chvějící se slunce.
  • Objevují se nedokončené výpovědi Malého prince – při rozhovorech s letcem
  • Symboly – liška (chytrá), růže (pyšná, krásná)
  • Znaky původní pohádky (postavy beze jména) + znaky moderní pohádky (zakončení příběhu)

 

  • Postavy:
    • Pilot  vypravěč, rozuměl si s Malým princem, přiblížil se mu díky svému pochopeni pro dětský stil myšlení, který ostatní dospělí ztratily.
    • Malý princ – maly záhadny človíček, který se vydal na cestu kvůli potížím s jeho květinou a snahou poznat smyls života, nevinný, čistý, nezkažený, citliví, plný porozumnění, zvídavých otázek, má rád západy slunce a svou květinu.
    • Květina – růže,pyšná, domýšlivá, marnivá, myslí si že je jediná na světě, ve skrytu duše má malého prince ráda.
    • Liška – moudrá, hledá přítle, nechala se ochočit Malým princem, ukázala mu veliký význam přátelství a jedinečnosti jeho květiny.
    • Král – panovačný, myslí si že je rozumný.
    • Domýšlivec – samolibí, slyší jen chválu.
    • Pijan – nešťastný, stydí se za sebe.
    • Byznysmen – zaměstnaný, vážný, nebaví se o hloupostech.
    • Lampář – pracovitý, věrný příkazu.
    • Zeměpisec
    • Obchodník

 

Autor

  • Život:
    • Narodil se 1900 a zemřel 1944.
    • Byl to francouzský prozaik, filozof, humanista a letec. Pocházel ze šlechtické rodiny. Stal se pilotem, létání bylo jeho vášní, zásadně ovlivnilo jeho tvorbu, umožňovalo mu vidět svět z nadhledu a zamýšlet se nad lidskými hodnotami. Při pokusu překonat letecky rekord na trase Paříž-Saigon nouzově přistál na Sahaře. Před smrtí žízní ho zachránila karavana.
    • Za 2.sv.války byl v emigraci v USA a byl zařazen k francouzské letecké eskadře. 31.7.1944 beze stopy zmizel při svém posledním letu (oslava osvobození Korsiky)
    • Měl celoživotní zásadu – Nic nemá smysl, když do toho nevložíme celé své tělo i duši.

 

  • Vlivy na tvorbu, vývoj:
    • Vliv na dané dílo – Život a tvorba jsou velice sourodé. Důležité je zejména povolání letce a psychické založení-citlivost, ušlechtilost. Několikrát havaroval a cestoval do exotických prostředí. Kníhaje napsána po kapitulaci Francie, autor ji začal psát v nejhorší době svého života, kdy v leteckých bojích zahynuli téměř všichni jeho kamarádi.
    • Vliv na tvorbu – Povolání letce, psychické založení – citlivost, soudobé civilizaci vytýkal omezené vnímání světa.

 

  • Další díla:
    • Letec – první povídka
    • Kurýr na jih – z období jeho pobytu na západě Afriky
    • Noční let
    • Zeme lidi – Exupéryho prožitky, popisuje zavedení leteckých linek, filozofické úvahy vybízející lidstvo k nalezení tolerance a vytvoření harmonického společenství
    • Válečný pilot-ze 2.sv.války
    • Citadela – nedokončená próza, vydaná posmrtně, básnicko-filozofické dílo, souhrn jeho morálních a filozofických zásad a názorů na svět a na život, sám se charakterizuje jako stavitel, který na svou základech (duše a srdce) buduje civilizaci

 

  • Autorský štyl:
    • Ovlivněn povoláním letce.
    • Jeho díla jsou prostoupena filozofickými úvahami o smyslu života a o lidských hodnotách (láska, přátelství, odvaha, věrnost…)

 

Inspirace literárním dílem

  • byla přeložena do více než 180 jazyků.
  • Je jednou z nejprodávanějších 50 knih.
  • Několik filmových zpracování, i muzikální film.
  • Také zpracováno jako 2 opery a animovaný seriál.

 

Literární kontext

  • Charakteristika doby vzniku díla:
    • Politická situace -světová válka způsobila otřes v celé Evropě a rozpad tradičních hodnot, vznikají nové filozofické směry, 1917 Velká říjnová revoluce v Rusku, neklidné příměří mezi válkami, rozšiřování fašismu, souboj demokracie a totalitních režimů, hospodářská krize, posílení Německa, druhá světová válka
    • Společnost- Běžné obyvatele ovlivnil nástup totalitních režimů a světová hospodářská krize. Obyvatelstvo také trpí válkou.
    • Umění– V architektuře německý Bauhaus a sovětský konstruktivismus. V malířství vévodil surrealismus a geometrické abstrakce, kubismus, expresionismus a fauvismus. Hudba byla inspirována dadaismem a jazzem. Pablo Picasso, Salvador Dali, Charlie Chaplin…
    • LiteraturaAutoři reagovali na změny a na válku. Neorealisté navazovali na realismus a naturalismus. Kladli větší důraz na souvislosti mezi dílčími jevy. Próza se sociální tématikou se zabývala životními podmínkami nižších sociálních vrstev. Filozofickými tématy autoři hledali příčiny vzniku politických systémů. Vznikala experimentální próza, filmové techniky, metody volných asociací a automatického psaní.

 

  • Umělecké směry období:
    • Pragmatismus– (pragma=čin), Filozofie činného života. Měřítkem pravdivosti byla praxe jako činnost ve smyslu praktické použitelnosti. Vědecké zákony jsou pravdivé tehdy, jsou-li prospěšné v praxi.Představitelé – Josef Ludvík Fischer, Karel Čapek
    • Unanismus– Klade se váha na lidský kolektiv.
    • Realismus– Směr který zachycuje skutečnost takovou jaká je. Realismus 20. století chce zachytit také duševní a citový život člověka. Zaměřuje se na sociální, národní a civilizační problémy. U některých autorů přerůstá v kritický realismus (chce problémy řešit). Hlavní téma byla válka. Erich Maria Remarque, Romain Rolland, Ernest Hemingway…
    • Modernismusubývá dějovost, próza je subjektivnější, čtenář si musí domýšlet a hodnotit (využití podtextu), prolínají se časové roviny, častá ich-forma. Marcel Proust, James Joyce, Franz Kafka
    • V Americe byla Ztracená generace – mladší autoři, kteří odešli ze školy do 1. sv. války. Během ní ztrácejí iluze o svobodě, demokracii a štěstí. Obracejí se k přátelství, odvaze, lásce a přírodě. Hemingway, Francis Scott Fitzgeraid

 

  • Další autoři dobv. Směru:
    • Romain Rolland – francouzský autor
      • Dobrý člověk ještě žije
      • Petr a Lucie
    • Marcel Proust– francouzský autor
      • Hledání ztraceného času
    • Erich Maria Remarque– německý autor
      • Na západní frontě klid
      • Nebe nezná vyvolených
    • Franz Kafka– pražská německy psaná literatura
      • Zámek
      • Proces
      • Proměna
    • Ernest Hemingway-americký autor
      • Stařec a moře
      • Komu zvoní hrana
    • John Steinbeck – americký autor (O myších a lidech)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: