Lakomec – rozbor díla k maturitě

Kniha: Lakomec

Autor: Moliére

Rozbor přidal(a): Petra

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Lakomec (1670)

Obecná charakteristika

  • drama
  • divadelní hra – tragikomická charakterová komedie o 5 dějstvích
  • vrcholný francouzský klasicismus

 

Jazykové prostředky

  • Psáno prózou, v er – formě
  • Spisovný jazyk x občasné vulgarismy (př. holomek, padouch)
  • Věty jednoduché i souvětí
  • Rozkazovací věty
  • Živé dialogy plné hovorových obratů, zejména u Harpagonova služebnictva
  • Často satirický tón, ironie, nadsázka
  • Stylistické rozvrstvení slovní zásoby (např. citové zabarvení – zejména když Harpagon mluví o penězích)
  • ZÁMĚRNÉ NEDODRŽENÍ JEDNOTY MÍSTA (na 1 místě), ČASU (vejde se do 30ti hodin) A DĚJE (nemá postranní odbočky)
  • Mnohdy najdeme anaforu, zvláště ve vypjatých scénách
  • Metafory
  • V překladu Vladimíra Mikeše se téměř nevyskytují žádné archaismy na rozdíl od většiny předchozích překladatelů

 

Tematická výstavba

  • Živé dialogy i občasné monology, scénické poznámky
  • Odehrává se na okraji Paříže v roce 1670, převážně v domě Harpagona
  • Snaha poukázat na to, jak může člověka zničit chamtivost a kritika chorobné touhy po penězích
  • Podrobná a zdařilá charakteristika postav (i jazykem – Frosina – jemnější jazyk, aby jí Harpagon věřil)
  • Značné klasicistní prvky

 

o   Inspirací byla antická ,,Komedie o hrnci Římana Plauta‘‘ (pro klasicismus bylo typické se inspirovat antikou)

o   Všeobecná kritika společnosti a zkaženosti světa

 

  • Hlavní postavy:

o   Harpagon – hlavní postava, 60 ti letý lakomý vdovec, lichvář (půjčuje na vysoký úrok), zajímá se jen o peníze (jsou pro něj důležitější než rodina), lhář, nenapravitelný sobec, chamtivý, bezcitný (neuznává city druhých), samolibý; otec Kleanta a Elišky, chce si vzít Marianu a výhodně provdat a oženit své děti

o   Kleant – mladý muž, dobré společenské způsoby, netouží po penězích, ale po lásce, velmi kultivovaný, syn Harpagona, snoubenec Mariany

o   Eliška – Harpagonova dcera, Valérova snoubenka, bojuje za své štěstí a nechce se provdat za muže, kterého jí vybral otec a kterého nemiluje (Anselm), věří v pravou lásku, citlivá

o   Valér – pracuje v Harpagonově domě jako správce, aby byl Elišce nablízku, snaží se co nejvíce zalíbit Harpagonovi, proto se stává slídilem – pronásleduje své podřízené mnohdy ještě hůře než sám Harpagon, donáší na služebnictvo, chce se před svým pánem ukázat v co nejlepším světle, Anselmův syn, Eliščin nápadník/snoubenec, bratr Mariany

o   Mariana – pohledná, skromná, sestra Valéra, snoubenka Kleanta, Anselmova dcera, nešťastně přihlíží Harpagonovu dvoření, vede tichý a skromný život po boku své nemocné matky

o   Anselm – otec Valéra a Mariany, pravým jménem don Thomas d´Alburcy, navenek bohatý, starý muž, ve skutečnosti štědrý a dobrosrdečný šlechtic

– svým vstupem do hry završí děj dobrým koncem

o   Frosina – chytrá intrikářka, dohazovačka, vychytralá, jako jediná zná poměry v celé rodině

o   Jakub – Harmagonův kuchař, kočí a sluha na všechno, podlý a pomstychtivý nemá rád Valéra

o   Štika – Kleantův sluha, je si vědom Harpagonových vlastností

  • Vedlejší postavy:

o   Šimon – Harpagonova pravá ruka

o   Klaudie – Harpagonova služka

o   Bumbal – Harpagonův lokaj

o   Treska – Harpagonův lokaj

o   Policejní komisař a jeho písař

 

  • Děj:

o   První dějství

  • Eliška a Valér se baví o své lásce a lakotě Harpagona
  • Kleant se svěří Elišce se svými city k Marianě
  • Harpagon a Štika se hádají o penězích, zda Štika něco neukradl
  • Harpagon se zmíní, že zakopal peníze na zahradě
  • Harpagon kritizuje Kleantův styl oblékání (nákladný), H. sdělí, že si vezme Marianu
  • H. sdělí Elišce, že ji chce provdat za Anselma àH. se ptá Valéra na názor, ten s ním souhlasí a získá neomezenou moc nad Eliškou a slíbí jí, že z té svatby nějak vyklouznou

o   Druhé dějství

  • Štika s Kleantem projednávají půjčku peněz (lichvu), kterou Kleant potřebuje, aby si mohl vzít Marianu
  • Kleant zjistí, že si peníze vlastně půjčuje od Harpagona à hádka
  • Štika se setkává s Frosinou, která má Harpagonovi dohodit sňatek a doufá ve finanční odměnu
  • Frosina má domluvit schůzku s Anselmem a Marianou

o   Třetí dějství

  • Harpagon rozdává příkazy na přípravu večera, skrblí
  • Setkání Mariany, Elišky, Harpagona a Kleanta
  • Kleant útočí na Harpagona, daruje Marianě Harpagonův prsten s diamantem

o   Čtvrté dějství

  • Frosina, Kleant a Mariana chtějí překazit sňatek Mariany s Harpagonem, Frosina má sehnat ,,herečku‘‘, která má Harpagona oblbnout
  • Harpagon předstírá před Klaentem, že je možná pro Marianu moc starý, Kleant se mu svěří, že ji miluje, Harpagon mu lásku zakáže a přikáže mu vzít si Vdovu, kterou mu určil
  • Hádku ukončí sluha Jakub, který hraje na obě strany à H. řekne, že Kleant je ke všemu svolný a K. řekne, že mu otec povolil vzít si Marianu
  • Pokus sluhy se nevydaří a hádka zuří nanovo
  • Štika během hádky ukradne ze zahrady Harpagonovu truhličku s penězi
  • Harpagon hledá truhličku a z krádeže obviňuje všechny, i sebe

o   Páté dějství

  • Vyšetřování krádeže
  • Jakub ze zlosti obviní Valéra, protože ho v hádce při přípravě večeře uhodil
  • Valér oznámí Harpagonovi, že se zasnoubil s jeho dcerou, Harpagon si stále myslí, že mu ukradl peníze
  • Na scéně se objeví Anselm, zjistí se, že je otcem Valéra a Mariany (rodina, která pochází z Neapole údajně zemřela na moři při pronásledování)
  • Kleant oznámí, že pokud Harpagon souhlasí s jeho sňatkem s Marianou, vrátí mu peníze
  • Anselm zaplatí obě svatby i práci komisaře, Harpagon je spokojen, že nemusí nic platit, a zůstává sám se svými penězi

 

Záměr díla, hlavní myšlenka

  • Snaha poukázat na to, jak může člověka zničit chamtivost a kritika chorobné touhy po penězích
  • Peníze mění charakter a mezilidské vztahy

 

Společenskohistorické pozadí

  • KLASICISMUS

o   2. pol. 17. století – 18. stol. (Francie – Ludvík XIV.)

o   Navazuje na klasické umění – antika, mnohdy dodržuje antické vzory

o   Rozdělení žánrů:

VYSOKÉ ŽÁNRY NÍZKÉ ŽÁNRY
Určeny pro vyšší společnost Určeno pro prosté lidi
Hlavními hrdiny různí vládci, vojevůdciO lidech z vyšší společnosti Hlavními hrdiny obyčejní lidé
Antické náměty Náměty ze současnosti
TRAGÉDIE, EPOS, ÓDY (krátká oslavná píseň), HYMNUS (dlouhá oslavná píseň) KOMEDIE, BAJKY, FRAŠKY, SATIRY
STRIKTNÍ DODRŽOVÁNÍ ZÁSAD 3 JEDNOT NEJSOU PODŘÍZENY PRAVIDLŮM
VE VERŠÍCH VERŠOVANÁ FORMA I DÍLA V PRÓZE

 

  • Rozdílný jazyk u vysokých a nízkých žánrů

o   Alexandrin (šesti strofý verš) – v klasicismu často používaný

o   Racionalismus – důraz na rozum, pravdu; v popředí společenský rozměr, už ne tolik osobnosti jednotlivců

o   V klasicismu vše podřízeno pravidlům

o   Směr charakteristický pro aristokracii

o   Klasicismus spojován se změnami ve společnosti

  • Aristokracie ztrácí vliv
  • Do popředí bohatší měšťané
  • Končí feudalismus
  • Nastupuje kapitalismus

 

  • Autoři

o   Vyšší žánry

  • Pierre Corneille – Cid
  • Jean Racine – Faidra

o   Nižší žánry

  • Molliére
  • Jean de la Fontaine – Bajky
  • Itálie

o   Goldoni – Sluha dvou pánů

  • Hrají obyčejní lidé, zobrazuje špatné lidské vlastnosti, typická italská národní hra
  • Comedia del arte – improvizace, masky, typické postavy (Pantalon, Kolombína), Itálie 16. století à on ji změnil (zrušil masky, stereotypní kostýmy, zrušil i improvizaci, rozepsal scénář a role)

 

Autor

  • 1622 – 1678
  • Francouzský básník, dramatik, autor komedií, herec a vlastník divadla v Paříži (neúspěšné àdluhy)
  • Narodil se v bohaté rodině, zemřela mu matka, otec proti divadlu
  • Oblíben u chudších, vystupoval i pro krále na dvoře – úspěchy
  • Ve svých hrách se vysmívá špatným lidským vlastnostem – pokrytectví, přetvářka, faleš, touha po penězích a majetku
  • V dílech kriticky hodnotí společnost, která ho obklopovala, hrdinové děl jsou popisováni humorně až satiricky, v závěru je vše řešeno smírem
  • V jeho hrách nevystupuje mnoho postav, ale jsou nadčasové, hlavně charakterově, i jeho jazyk je nadčasový, používá archaismy, neologismy, nářeční slova, hovorové výrazy
  • Moliére – pseudonym; jeho vlastní jméno bylo kritizováno (Jean Baptiste Poclaine)
  • Tvorba:

 

o   Lakomec – vysmívá se lakomství

o   Zdravý, nemocný – vysmívá se hypochondrům

o   Škola mužů

o   Škola žen

o   Tartuffe = podvodník, vysmívá se pokrytectví, ZAKÁZÁNA (kritika církve)

 

Inspirace

o   Inspirací byla antická ,,Komedie o hrnci Římana Plauta‘‘

o   Dodnes se tato komedie hraje v divadlech

 

Kritika

o   Ve své době se Lakomec nesetkal s úspěchem u diváků, protože předstihl svými pokrokovými názory dobu

  • Ve své době se také neuchytil proto, že byl psán prózou

o   V současnosti stále nejvíce hraná francouzská komedie






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: