Kuře melancholik – rozbor díla k maturitě

Kniha: Kuře melancholik

Autor: Josef Karel Šlejhar

Rozbor přidal(a): Lucmay

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Život autora:

Josef Karel Šlejhar (1864-1914) – český spisovatel a pedagog, významný český představitel naturalismu; nar. se ve Staré Pace v Podkrkonoší → studoval v Pardubicích → r. 1881 odmaturoval, byl také učitelem

– v Praze r. 1914 zemřel

– celá jeho tvorba byla ovlivněna naturalismem, jehož hlavním světovým představitelem byl francouzský spisovatel Émile Zola

 

Další autorova tvorba:

– tvořil velmi pesimistická prozaická díla s často šokujícími detaily a podrobnostmi

– velmi často se v jeho dílech objevuje lidská nenávist a smrt

– většinou popisuje těžký život na venkově;

PRÓZA: Lípa, Vraždění, Peklo, Ukolébavka, Z Prahy (ojedinělá kritika velkoměsta); aj.

FILM: Kuře melancholik (český film)

 

– naturalistická povídka (próza, epika)

Literární směr: vydáno r. 1889 – jedno z prvních autorových děl; naturalismus

Slovní zásoba: jazyk je spíše hovorový, poměrně zastaralý a složitý;

– objevíme zde množství přechodníků, nezvyklý (zastaralý) slovosled ve větách i konkrétní zastaralé výrazy (archaismy) a nářeční prvky

Stylistická charakteristika textu: v textu jednoznačně převažuje monolog vypravěče, občas také přímá řeč jednotlivých postav

– text má silnou citovou rovinu, která razantně apeluje na čtenáře;

– autor používá velmi podrobné popisy (zřejmý znak naturalismu)

 

Postavy:

Malý chlapeček – zobrazuje dětskou nevinnost, nejdříve nechápal smrt své maminky, poté, co ho začali týrat, se nemohl s její smrtí smířit. Útěchu nacházel v odstrkovaném, ošklivém kuřeti, kterému pomáhal. Byl statečný a nechápal, proč se jeho osud změnil k tak špatnému konci.

Ošklivé kuře

Maminka – na začátku knihy umírá, všichni ji měli rádi, byla dobrosrdečná, svého syna milovala

Otec – bezcitný, maminku týral, o syna nejeví naprosto žádný zájem a je mu jedno, co se s ním stane. Najde si novou manželku, které svěří na starost vše.

Katla – stará hospodyně, přítelkyně maminky, měla chlapečka velmi ráda a s těžkým srdcem ho po výpovědi opouštěla

Nová mladá manželka otce – povrchní, peněz chtivá, otce ovládá, vše je tak jak chce ona, na začátku předstírala zájem o chlapce, po svatbě ho týrala, odepírala mu všechna práva, jídlo,..

Pepka a nové hospodyně – za jedno s novou paní, zlí lidé bez srdce

 

Děj:

Na začátku povídky umírá chlapcova maminka. Je zde zobrazena dětská nevinnost a naivnost. Chlapec nechápe, co se děje, neví, co znamená smrt. Je fascinován vylíhnutím kuřat z vajec, a tak si tyto dva naprosto odlišné zážitky v jeho mysli perou. Poté, co podruhé vidí matčino mrtvé tělo pochopí, že jeho matka se již nevrátí a propukne v pláč.

Následuje pohřeb všemi milované matky (kromě otce), mladá příbuzná se ho falešně snaží utěšit, až chlapce rozruší a ten se vrhne v náruč staré hospodyni Katle, která se o něj postará. Jeho otec s ním nemá naprosto žádný soucit, je mu lhostejný.

Chlapec tráví nejvíce času s rostoucími kuřaty a pozoruje jejich chování. Je mu líto jednoho nedorostlého, černého kuřete, které všichni odstrkují, nedostane se ani k jídlu. Začne ubohému kuřeti pomáhat, aby přežilo.

Po nějakém čase si vezme jeho otec mladou příbuznou za ženu a udělá z ní paní statku, svěří jí naprosto všechny rozhodnutí. Žena je zlá a umanutá, na všem nachází chyby – především na chlapci. Dá výpověď všem hospodyňkám včetně Katly a přivede si své nové podle svých představ (tlustá, zrzavá hospodyně Pepka). Ti s ní drží za jedno a přemění chod statku ke svým představám.

Žena si vymýšlí na chlapci všelijaké chyby a postupně ho začíná omezovat a utlačovat. Vše přeroste až do takové míry, že chlapec je bit naprosto za všechno – její špatná nálada, rozbitý talíř, spálená buchta. Dávají chlapci čím dál tím míň jídla, místo oblečení dostane pytel, nesmí nikam chodit a tak tráví většinu času venku za kůlnou se svým kuřetem i dlouho do noci.

Chlapec postupně chátrá, zhubnul, již skoro nemluví ani nejí. Neustále je za něco bit, spí v koutu kuchyně s Pepkou, všichni se mu jen vysmívají, nadávají mu. Vše dospěje až do takové míry, že jednoho rána se vyčerpaný chlapec už ani nemůže zvednout z postele. Jelikož nechce ani pít a ni jíst, jsou všichni spokojeni a nechávají ho tam celé dny jen tak ležet. Nemyjí ho, nepřevlékají, a tak tam chlapec leží s nafouklým bříškem vyhublý a pokrytý hnisem, už nemá ani sílu naklonit hlavu na stranu, když zvrací. Aby se o nich nepovídalo, zavolají mu ještě lékaře, který však řekne, že se nic již nedá dělat a že chlapec do pár dní zemře. Tato zpráva mladou paní potěší a nechá chlapce dál umírat ve své špíně. Když jim začne vadit puch z chlapce, přesunou ho ven do stodoly na slámu, aby si tam zemřel.

V osudný den se najednou nepřirozeně ošklivé kuře rozkřičí pod okny kuchyně. Křik je tak strašlivý, že se mladá žena lekne a vidí, že hlásá nějakou pohromu. Rozkáže hospodyním, aby kuře zabily. Ty ho honí dlouho po dvoře, ale kuře jim uteče dírou do stodoly a nechají ho být. Zde kuře nachází polomrtvého chlapečka a s úlevou se k němu pevně přitulí. Na rtech chlapce se objeví poslední úsměv smíření, že společně naplnili svůj osud a opět se setkali. Tu noc chlapec ve tmě uzří obraz své matky a následuje jí pryč. Tak skončil život ubohého chlapečka. Vše končí popisem přicházejícího rána a dále probíhajícího, nic netušícího okolí.

 

Jazyková stránka:

vše se odehrává na vesnici na konci 19. století

– naturalisticky podrobný popis boje o přežití

– zobrazení síly přátelství mezi člověkem a zvířetem

– ukazuje tvrdé venkovské poměry – kritika dobové společnosti a rozpadu morálních hodnot

– mnoho přechodníků, zastaralý slovosled

– podrobné popisy prostředí i mysli člověka

– er forma – vypravěč sám autor, občas sám hodnotí situaci

 

Literární historie

povídka – prozaický žánr; má menší rozsah a většinou také jednodušší děj než román

naturalismus – směr, který vznikl v 70. letech 19. stol.; CÍL: popis nezkreslené reality;

ZNAKY: obecně převládá pesimismus; časté detailní popisy nepříjemných situací;

 

PŘEDSTAVITELÉ: Émile Zola (tvůrce směru), Guy de Maupassant, Gustave Flaubert, u nás např. Vilém Mrštík

ruchovci – skupina českých spisovatelů kolem almanachu Ruch (po r. 1868) a časopisu Osvěta;

ZNAKY: obnovení myšlenky jednoty slovanských národů – silné vlastenectví;

 

PŘEDSTAVITELÉ: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, částečně i Josef Václav Sládek, aj.

lumírovci – skupina českých spisovatelů (70. a 80. léta 19. stol.); nazýváni podle časopisu Lumír;

CÍL: povznést českou literaturu na vyšší, evropskou úroveň;

 

PŘEDSTAVITELÉ: Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, částečně i Josef Václav Sládek

 

LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku

Politická situace (mocenské konflikty, aj.):

  • mohutný hospodářský rozvoj (po roce 1865); pruský král Vilém I. prohlášen německým císařem → vzniká sjednocené Německé císařství (1871); 1.
  • otevření Národního divadla v Praze (1881); 2. otevření Národního divadla po předchozím požáru (1883)

 

Společnost:  značné vlastenectví

 

Další umění:

HUDBA: Antonín Dvořák (1841-1904); Bedřich Smetana (1824-1884);

MALBA: Mikoláš Aleš (1852-1913); Vojtěch Hynais (1854-1925) – autor opony Národního divadla; SOCHAŘSTVÍ: Josef Václav Myslbek (1848-1922)

 

Kontext literárního vývoje:

v Čechách se velmi rozvíjelo drama (bratři Mrštíkové – Maryša; Gabriela Preissová – Její pastorkyňa; Jaroslav Vrchlický – Noc na Karlštejně),

– tvořily také generace ruchovců a lumírovců; svou prozaickou tvorbou proslul zejména Alois Jirásek (F.L. Věk, Staré pověsti české), tvořil také Svatopluk Čech;

– významným představitelem naturalismu byl Émile Zola (Zabiják), český naturalismus reprezentoval např. Karel Matěj Čapek-Chod (Kašpar Lén Mstitel)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: