Král Oidipús – rozbor díla k maturitě

Kniha: Král Oidipús

Autor: Sofoklés

Rozbor přidal(a): cestinpomoc

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Překladatel:  Jaroslav Pokorný (1963)

Zákl. údaje o autorovi:

Starořecký athénský dramatik, politik a kněz. Žil v letech 495 – 405 př. n. l..

Sofókles dostal v mládí velmi dobré gymnastické a múzické vychování. Ve svých prvních hrách vystupoval jako herec, avšak přestal hrát pro slabý hlas. Napsal 123 tragédií, ale z nich se kompletně dochovalo jen sedm, dále jen jména a nepatrné zlomky některých dalších.

 

II. 1) Lit. žánr: Dramatický. Dílo je antická tragédie. Hlavní hrdinou je král Oidipus a celý příběh se odehrává v Thébách ve Starověkém Řecku a je zpracován prostřednictvím dialogů mezi postavami.

Typický antický rys: život člověka je určován věštbou a člověk proti tomu nemůže nic udělat.

Námět díla: pojednává o muži, jenž zabil vlastního otce a žije v manželství  se svou matkou, tak, jak mu předurčil osud.

Téma: nezvratitelný osud, marnost bojovat proti bohům.

 

2) Tématická vrstva:

Děj: Věštba předpověděla, že krále Láia zavraždí jeho vlastní syn, který se pak ožení s jeho manželkou, tedy vlastní matkou. S tou pak bude mít děti. Proto král Láia nechá svého novorozeného syna na louce s probodanými kotníky. Ten otrok, který ho tam má odnést, ale nemá dostatek odvahy a proto ho předa jinému pastýři jiného krále. Král Polybos toto dítě přijme jako své, jelikož nemůže mít vlastní děti. Dítě s tímhle osudem se nazývá Oidipus. Děj začíná v době, kdy Oidipus už vládne a na jeho zemi se snáší smrtelný mor. Posel přicházející od nejvyššího Apollóna říká, že k zabránění katastrofy stačí jen jedno. Stačí spravedlivě potrestat viníka Láiovy vraždy. Postupem „vyšetřování“ Oidipus zjistí, že on sám je synem krále a on sám ho nevědomky zavraždil. V závěru se Oidipus velice krutě potrestá: Nezabije se, ale vypíchne si oči a nejradši by taky ohluchl, protože podle něho je tohle uvěznění v těle větší trest, než smrt.

 

Fabule: Děj se odehrává ve městě Théby, kterému vládne král Oidipus od té doby, co rozluštil hádanky kruté Sfinx. Zanedlouho začne ale obyvatele sužovat mor. Oidipus proto vyšle svého švagra Kreonta do Foibovy věštírny v Delfách, aby zjistil, jak má zachránit město. Po několika dnech přijde Kreont se zprávou, že musí najít vraha dřívějšího krále Láiose, který byl prý zabit lupiči. Věštec Teiresiás mu ale nechce říct, že vrahem je on sám. Nakonec se přece jenom dozvídá, že vrahem je on, a že má za manželku svou matku Iokasté, se kterou má několik dětí, ale ani jeden tomu nevěří. Iokasté řekne Oidipovi, že jí sice bylo předpovězeno, že zplodí syna, který zabije svého otce Láiose, ale ten dal svému synovi hned po narození poranit nohy a nechal ho v lese. Malého Oidipa ale našel poutník, který ho předal králi své země Polybovi. Když Oidipus vyrostl, odešel od svých rodičů, aby předešel svému krutému osudu. Oidipus zpomíná, že při své cestě do Théb zabil jakéhosi muže a postupně mu dochází, že věštec  Teiresiás měl pravdu, a že se tak jeho osud naplnil. Iokasté spáchá sebevraždu a Oidipus si uvědomuje, co všechno způsobil. V důsledku toho si probodne oči, aby se nemusel dívat na to své neštěstí.

 

Syžet: Důraz položen na konflikt mezi postavami.

 

Hl. postavy:

Král Oidipus – (thébský král)- oslepil se, protože se nemůže na takovou spoušť dívat, odchází z Théb, protože chce za svůj čin i pykat (vnitřně silný, zpytuje svědomí)

Iokasté – (matka a zároveň manželka Oidipa) – oběsila se (pasivní; únik je pro ni smrt, htěla zůstat spíše v té nevědomosti = únik před realitou)

Král Láios – (otec Oidipa)

Kreon – (bratr Iokasté)

Teiresiás – (věštec)

 

Autorský postoj: Zdá se, že by mohly být autorovy sympatie na straně Oidipa, protože ho nechal uniknout smrti jako dítěte, přesto ho ale postihl osud, který mu byl předurčen.

 

Vyprávěcí postup: Do vyprávění zasahuje sbor, který Oidipovi radí, napovídá nebo jen zhodnocuje situaci.

 

3) Kompoziční vrstva: chronologická, retrospektivní vracení.

 

4) Jazyková vrstva: jazyk je spisovný, vznešený, patetický, děj je spádný a svižný, autor využívá přímé    řeči a dialogů (jazykový styl dialogu podněcuje spád a živost dramatu); i vnitřní dialogy, funkce sboru, filosofické úvahy (rozvláčnělé pasáže) a dramatické pasáže, inverze (přeházený slovosled) a další básnické prostředky.

 

III. Vlastní názor: Kniha se mi nečetla moc dobře kvůli veršované formě, ale hodnocení zachránil velmi poutavý děj. Takže konečný dojem byl kladný.Knihu bych doporučil těm čtenářům, kteří mají v oblibě četbu antické literatury, která nabízí nejen oddych, ale i zamyšlení se nad otázkou osudové předurčenosti, krevní msty a postavení bohů v konfliktu s člověkem.

 

IV. Použitá literatura:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1l_Oidipus
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sofokles






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: