Cizinec – rozbor díla k maturitě

Kniha: Cizinec

Autor: Albert Camus

Rozbor přidal(a): Veronika

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

O autorovi – Albert Camus

francouzský existencionalista

gymnázium, filosofie, ve 30. letech člen komunistické strany, vyhoštěn z Alžíru, odešel do Francie

redaktor Paris-Soir, přítel Sartra, se kterým se po prudké polemice Člověk revoltující rozchází

r. 1957 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, zahynul při havárii

 

Dílo

filozofický spis

Mýtus o Sisyfovi – představa předběžné morálky

novely

Cizinec, Pád

dramata

Caligula – hra, která staví na poznání absurdity bytí, Nedorozumění, Spravedliví aj.

román

Mor – popis chování lidí v městě zamořeném morem očima lékaře

 

Literárně-historický kontext díla

Existencialismus

-filozofický směr rozvíjený za předpokladu, že „existence předchází esenci“ (Sartre)

-přímá reakce na události doby, reakce na tíživou situaci během války a po válce

-zachycují krizi měšťácké společnosti a její dopad na jedince – izolovaného, plného úzkosti

-v mezních situacích prožívá stav beznaděje, zoufalství, hnusu

-představitelé: Jean-Paul Sartre, Albert Camus

 

Tvorba – Albert Camus

jádrem jeho díla je otázka smyslu života

člověk si tuto otázku pokládá s vědomím nutnosti zemřít

absurdita lidské existence spočívá v protikladu mezi nesmyslností života a neustálou snahou jeho smysl nalézt

základní téma: poznání vědění a vyvození důsledků z tohoto poznání

 

Hlavní téma

odcizenost vlastního já, absurdita člověka, lhostejnost k vlastnímu osudu, nahodilost činů

 

Postavy

Mersault – obyčejný úředník z Alžíru, na odcizenost a absurditu člověka reaguje zcela lhostejně, cítí se cizincem ve svém okolí i svém nitru

přítelkyně Marie, přátelé Raymond a Masson, soused Salamano

advokát, vyšetřující soudce – oba hledají v Mersaultově případu „něco víc“, nechápu jeho lhostejnost k vlastnímu osudu, ani nahodilost jeho činů – vraždy

 

Děj

Hrdina Mersault zastřelí na pláži Araba (nemotivovaná, náhodná vražda), je zatčen vyšetřován a odsouzen k trestu smrti. Jako přitěžující okolnost je mu též přičítáno, že neplakal na pohřbu své matky. Svým lhostejným jednáním pobuřuje ostatní aktéry děje – Marii, ale zejména soudce a advokáta, kteří nechápou jeho chování.

 

Kompozice

novela – dělení do kapitol, rozděleno na dvě části

vypravěčem románu je hlavní hrdina Mersault, ich forma

citově nezaujatý způsob vyprávění

2 kontrastní části:

zážitky od úmrtí matky, milostného vztahu s bývalou kolegyní přes lidi, které poznává, až po chvíli, kdy zastřelí Araba (sugestivní a emocionální popis)

strohý popis pobytu ve vězení, výslechů, procesu a odsouzení k trestu smrti

 

Jazyk

hovorový jazyk postav, jednoduché dialogy, nespisovné výrazy, vulgarismy (např. když Raymond mluví o své bývalé přítelkyni)

obsáhlé pasáže myšlenkových pochodů hlavní postavy Mersaulta (hlavně ve vězení), nahlédnutí do nitra postavy – proud aktuálních myšlenek (lhostejnost při „výkladu“ vyšetřujícího soudce nebo při rozhovoru s advokátem)

popis vlastních pocitů (viz. ukázka – fyzický stav à horko… – zastřelení Araba)

výpravné popisné pasáže – popis děje (pohřeb matky)

téměř básnická vyjádření (viz. ukázka – slunce na pláži, horko…)

 

Úpal se už nedal snést, a tak jsem se pohnul kupředu. Věděl jsem, že je to bláznovství, že se jedním krokem slunce nezbavím. Přesto jsem udělal ten krok, jediný krok dopředu. A tentokrát Arab, pořád vleže, vytasil nůž a nastavil ho v slunci proti mně. Na oceli se rozstříklo světlo a do čela jako by mě zasáhla dlouhá jiskřivá čepel. Zároveň pot slitý v obočí mi stekl všechen najednou na víčka a potáhl je teplou hustou clonou. Za tím závojem slz a soli mi oči osleply. Už jsem nevnímal nic než sluneční činely na čele, nezřetelně taky třpytivý oštěp vytrysklý z napřaženého nože přede mnou. Ten hořící šíp mi ohlodával řasy a bolestivě ryl do očí. To byla chvíle, kdy se všechno zakymácelo. Z moře se vyvalil hustý řeřavý oblak. Nebe jako by se po celé délce otevřelo a chrlilo oheň. Celá má bytost se napjala a já zaťal ruku na revolveru. Kohoutek povolil, prst mi sjel na hledané bříško pažby, a teď, v tom suchém, ohlušujícím třesku, všechno začalo. Setřásl jsem pot i slunce. Pochopil jsem, že se právě zvrátila rovnováha dne, výjimečné ticho pláže, na níž jsem prožil štěstí. Vystřelil jsem pak ještě čtyřikrát do nehybného těla a kukly se do něho zakusovaly, ani to nebylo znát. Jako bych čtyřikrát krátce zaklepal na bránu neštěstí.

(závěr první části)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: