Bílá nemoc – rozbor díla k maturitě

Kniha: Bílá nemoc

Autor: Karel Čapek

Rozbor přidal(a): Petra K.

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

1.)     Obecné informace:

  • autor:        Karel Čapek
  • název díla:   Bílá nemoc
  • první knižní vydání r. 1937, premiéra hry r. 1937

 

2.)   Autor

Karel Čapek (1890- 1938)

–        český prozaik, dramatik, publicista, překladatel

–        filozof, důsledný demokrat a humanista (mnoho polit. nepřátel)

–        politicky a společensky angažovaný -> hl. představitel české kultury

–        narodil se v Malých Svatoňovicích (Podkrkonoší)

–        bratr Josef + sestra Helena (vzpomínková kniha Moji milí bratři)

–        manželka Olga Scheinpflugová

–        studia na filozofii v Praze + v cizině (Berlín, Paříž)

–        počátkem 20. let byl režisérem Divadla na Vinohradech

–        redaktor Lidových novin- fejetony + sloupky (tvůrce, tištěn kurzívou- krátký text, aktuální, vtipný)

–        přátelství s TGM (kniha Hovory s TGM)

–        skupina Pátečníci- umělci, politici…scházeli se  v Čapkově vile vždy v pátek, diskuze o politice, kultuře, událostech…

–        záliba v cestování -> mnoho cestopisů (např. Výlet do Španěl)

–        práce na zahradě (Zahradníkův rok), vztah ke zvířatům (Měl jsem psa a kočku)

–        zemřel na zápal plic, několik dní před plánovaným zatčením gestapem

–        pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze

 

–        osobitý styl založený na virtuózním zvládnutí češtiny

– srozumitelná vyjádření se smyslem pro humor, bezprostřednost výpovědi

– sklon k hovorovosti, hromadění synonym, hovorový jazyk

–        dílo:

– povídky: Trapné povídky- filozofická próza, relativismus, teorie poznání

:  Povídky z jedné a druhé kapsy- detektivní zápletka, logické vysvětlení

– komisař Mejzlík

– romány: noetická trilogie- Hordubal, Povětroň, Obyčejný život- otázka poznání

člověka

: Válka s mloky- satirická alegorie, vědecko- fantastické rysy, varování před

nacismem

: Krakatit- utopický román, prvky sci-fi

: Továrna na absolutno

–        drama: R.U.R.- fantasticko- umělecká hra o umělých lidech

: Matka- varování před válkou, poslední sepsaná hra

– Knihy apokryfů- nové, netradiční zpracování tradičních témat

 

3.)  Literárně historický kontext

–         česká meziválečná literatura (1. pol. 20. století)

–         demokratický proud

–         po 1. světové válce výrazná diferenciace autorů v oblasti názorové i tematické

–         ve 20. letech převaha menších prozaických žánrů- povídka, reportáž…

–         ve 30. letech rozsáhlejší útvary- román, románový cyklus, dominantní postavení prózy

–         další autoři:

–         Karel Poláček – prozaik, humorista, novinář, židovský původ

–           Bylo nás pět, Okresní město

–         Eduard Bass – prozaik, humorista, novinář

–           Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto

–         Jaroslav Hašek, Vladislav Vančura

–         George Orwell, Erich Maria Remarque

 

4.)     Dílo

– drama o třech aktech dále dělených na obrazy

– jednotlivé akty pojmenovány, mají částečně různé postavy

– bílá nemoc = symbol pro příznak hlubokého rozvratu lidstva

– nevyhnutelný, tragický závěr

– aktuálnost hry – odpor proti zbraním, násilí, zabíjení a diktátorským režimům

– poukazuje na nesmyslnost války

– ústřední motiv: konflikt mezi doktorem Galénem a diktátorem maršálem – rysy fašistického

vůdce

: konflikt jedince a společnosti / ideálů demokracie a diktatury

: konflikt mezi utopií a realitou

 

5.)          Literární druh a žánr

 

literární druh:    drama- v příběhu jsou obsažené dialogy a monology, dílo je členěno do jednání

 

literární žánr:    činohra- novodobý útvar s prvky komedie  i tragédie, v popředí charakter hrdinů,

tematická pestrost, vážné spory mezi postavami, společenské problémy

v autorově pojetí

 

6.)  Plán jazykový

– neutrální spisovný jazyk, lékařská terminologie v latině

– výrazná gradace děje

– alegorické pojetí hry- Maršál = paralela na Hitlera, představitel nacistického Německa, malá

země, kterou chce zničit = Československo

– věcné dialogy, demagogie mocných

– časté pomlky v promluvách, postavy si skákají do řeči, doplňují se – jednotlivé repliky na

sebe navazují

– bohatá slovní zásoba

 

7.)  Plán tematický

– téma:  úpadek společnosti, nesmyslnost války, proti fanatičnosti, touze po moci

: myšlenka míru

– strach před nastupujícím nacismem, vizionářské dílo

– rozpor u Galéna – šlechetný, ale odmítá pomáhat všem lidem → účel světí prostředky (lépe

pár mrtvých na bílou nemoc než tisíců ve válce)

– konflikt utopie a reality, dvou velkých ideálů – mravní ideál všelidské humanity,

demokratické svobody, světového míru a úcty ke každému lidskému životu i právu X

dynamický ideál moci, nadvlády, expanze, pro kterou je násilí vítaným prostředkem a lidský

život jenom nástrojem

– Galénova smrt demonstrací osamělosti jeho idejí, zdůrazněním jejich ryzosti a velikosti

– opět téma davového jednání, ale i generačního konfliktu a koloběhu (v prvním rozhovoru

anonymní rodiny)

 

– prostředí: není blíže určeno, autorova současnost

– hl. postavy:

  • Galén – doktor Dětina; v oblibě má prosté lidi, za jejichž život a zdraví denně bojuje;

skromný, tichý, humanista, pacifista, charakterní, ušlechtilý, ale i neústupný, silný a

nemilosrdný; miluje mír jen proto, že by nesnesl pohled na krev; moc nemluví, spíše

jedná; jeho spojencem smrt a strach; má sociální cítění i zkušenosti z války

–  jméno podle antického lékaře Galéna

 představitel individuálního odporu (požadavek zastavit válku)

  • Maršál – typ fašistického diktátora; vlastenec, útočný, tvrdý válečník, stratég a

militarista, strůjce války; nehodlá se vzdát vítězství ve válce jen kvůli nějaké nemoci,

když však napadne i jeho, tak nakonec stejně ustoupí; někdy působí jako hrdina;

fanaticky věří ve své poslání vést a vyhrát válku; až po svém vlastním onemocnění si

uvědomuje cenu lidského života

– bezohlednost, nelidskost, touha po moci a nadvládě, neústopnost, fanatická víra ve

své poslání

  • Baron Krüg – vedoucí výroby válečných strojů – také profituje na válce, financuje ji; typ

magnáta; nelidský a zbabělý; po onemocnění se převlečen vydává ze Galénem, ten

ho ale pozná a odmítá ho léčit; baron žádá Maršála o možnost splnění Galénovi

podmínky o míru, říkáš se bojí nemoci, Maršál však nesouhlasí  a baron se

zoufalstvím zastřelí

  • Maršálova dcera – poměrně kladná postava, přemlouvá otce k splnění Galénovy podmínky, protože má o něj strach, ten souhlasí, ale je pozdě
  • anonymní rodina – ukázka rozdílu generačních názorů, patriarchismu, typická rodina takové situace
  • dvorní rada Sigelius – pracuje na klinice, představitel inteligence; zrazuje své lékařské poslání léčit nejen bohaté, ale i chudě; podlézá novinářům, jde mu především o zalíbení se veřejnosti; autor myšlenky izolování nemocných v táborech, aby nenakazili ostatní, kdo by se z tábora pokusil utéct, byl by zastřelen

 

8.)  Děj

  • bílá nemoc = Čengova nemoc, podobná malomocenství, na těle se objevují bílé skvrny a tělo se začne časem rozpadat, nevyléčitelná, postihuje lidi mezi 40-50 rokem
  • ve světě řádí záhadná bílá nemoc, všichni lékaři jsou proti ní bezmocní, jediný dr.Galén, lékař chudých, ji dovede léčit
  • výsledky svých úspěšných pokusů by si rád ověřil, a proto žádá dvorního radu Sigelia, aby mu umožnil pracovat na jeho klinice
  • Sigelius Galéna odmítá, záminkou je i to, že dr.Galén je původem Řek
  • teprve, když se dozví, že Galén pracoval u zakladatele této kliniky Lilienthala, umožní lékaři práci na klinice – půjčí mu pokoj č.13, kde jsou léčeni nejchudší pacienti a nejtěžší případy
  • Galénovi se úspěšně daří bílou nemoc léčit
  • dovídá se o tom Maršál, přijíždí na Lilienthalovu kliniku, ale dr.Galén se o jeho návštěvě dovídá náhodou až při Maršálově odchodu
  • Maršálova návštěva jen novinářským humbukem, dvorní rada bere všechny Galénovy úspěchy na sebe
  • dr.Galén pak novinářům vysvětluje, že on jediný ví, jak bílou nemoc léčit, ale tajemství svého léku nevydá, dokud nebude uzavřena mírová smlouva se všemi státy
  • o této podmínce dr.Galéna se dovídá i Maršál – samozřejmě na ni nechce přistoupit, protože pro něho znamená válka více než život
  • Galén Maršála varuje, že i on by se mohl bílou nemocí nakazit, ale Maršál zfanatizovaný myšlenkou na válku, bezmyšlenkovitě odmítá
  • bílou nemocí je nakažen baron Krüg (Maršálův zbrojař) a raději se zastřelí
  • ke konci bílou nemocí onemocní i Maršál – pro svou záchranu je ochoten přistoupit i na Galénovu podmínku o uzavření míru, vnucuje si, že propagace míru je jeho novým posláním od Boha
  • dr.Galén se k němu domů tedy vydá, před Maršálovým domem však zfanatizovaný dav  příznivců války provolává válečná hesla
  • dr.Galén říká, že žádná válka být nesmí, jen mír – davem považován za zrádce, sražen k zemi a ubit k smrti, přičemž je i kufřík se zázračným lékem na bílou nemoc zničen
  • finální paradox: Galén přesvědčil vůdce války r ušlapán těmi, za něž bojoval

 

9.)          Plán kompoziční

– tektonická, chronologická i paralelní (několik dějových linií – Galén, rodina)

 

10.)     Okolnosti vzniku a vliv díla

– k napsání hry ho přivedla občanská válka ve Španělsku -> potřeba varovat lidi před válkou

(stejně jako ve hře Matka)

– premiéra ve Stavovském divadle

– československý film Huga Haase z roku 1937

– současné inscenace: divadlo Rity Jasincké






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: